Umění války

Sun-c´

 

A Mistr Sun pravil:

 

Válka je největší věcí státu -

je místem života a smrti

je cestou k přežití či zkáze

A tak je třeba ji zkoumat

 

Pět vláken spřádá osnovu

Z nich splétáme plán

a rozplétáme podstatu strategie:

První se jmenuje Cesta

druhé se jmenuje Nebe

třetí se jmenuje Země

čtvrté se jmenuje Vojevůdce

páté se jmenuje Metoda

 

Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem

tak aby s ním dokázal zemřít

tak aby s ním dokázal žít -

bez ohledu na nebezpečí

 

Nebe představuje proměny Jin a Jang

střídání zimy a tepla

posloupnost ročních dob

 

Země znamená výšku a hloubku

daleké a blízké

schůdné a neschůdné

široké planiny a těsné soutěsky

Země znamená život a smrt

 

Vojevůdce znamená moudrost a inteligenci

důvěru a vztah

chrabrost a přísnost

 

Metoda znamená důmysl a pořádek

ve vedení důstojnictva

v organizaci zásobování

 

O této pětici

ví každý vojevůdce vše

Zvítězí ten kdo ji pochopil

Prohrává kdo ji nepoznal

Tak jejím uspořádáním tvoříme plán

a dobíráme se podstaty

 

Ptáme se:

Který z vládců má v sobě cestu?

Kdo z vojevůdců je schopnější?

Na čí straně je nebe a země?

Kdo prokázal zásady a kázeň?

Čí vojska se jeví silnější?

Kdo má rytíře i vojska připravenější?

Čí pochvaly a tresty jsou jasnější?

Z odpovědí na ty otázky zjistíme

kdo bude vítěz a kdo poražený!

 

Vojevůdce jenž se bude řídit mou radou

jistě zvítězí a vytrvá v čele vojsk

Vojevůdce jenž se nebude řídit mou radou

stejně jistě prohraje a bude smeten

 

Naslouchaje mi promýšlej svůj plán

a na mých radách zakládej své postavení

abys je podepřel proti těm druhým

 

Postavení znamená

sílu založenou na výhodě

Válka je především

důmyslná lest:

tak jsi-li schopný

předstírej neschopnost

tak jsi-li připraven

předstírej nepřipravenost

tak jsi-li nablízku

dělej žes daleko

tak jsi-li daleko

dělej žes nablízku

Nepřítele na sebe vylákej

zdánlivou výhodou

Předstíraje zmatek

náhle na něj udeř

Tam kde je ho plno

připrav se na jeho příchod

ale vyhni se mu

sotva zjistíš že je silnější

Je-li rozzuřený

ještě ho provokuj

Je-li skleslý

vzbuď jeho pýchu

Je-li odpočatý

vyčerpej ho

Má-li přítele

odděl je

Útoč jen tam kde tě nečeká

a udeř kde by se toho nenadál

V tom je umění mistrů vedení války

nesdělitelné předem

 

Zřejmé je pouze tolik:

ten kdo již před bitvou

při poradě v chrámu stál na vítězství

zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu

ten kdo již před bitvou

při poradě v chrámu nedokázal zvítězit

nepromyslel dostatečný počet plánů

Promyšlený plán přináší vítězství

nedostatečný plán nese porážku

Co teprve tam kde žádný plán nebyl!

Z tohoto pohledu jsou mi

vítězové i poražení

předem zjevní!

 

 

Obecným pravidlem vedení války je:

Vypravuješ-li do pole

tisíc válečných vozů

tisíc těžkých vozů

sto tisíc těžkooděnců

s pící a špíží na tisíc mil

nezapomeň na další výdaje -

na náklady k důstojnému přijetí hostů

na pomocné látky včetně lepidel a laků

na ošetření a opravy vozů i výzbroje

Na to vše počítej

nejméně tisíc zlatých prutů denně

Teprve pak můžeš zvednout

sto tisíc mužů

hotových k boji

v němž půjde o všechno

 

Vše má svůj čas

otálení otupí zbraně

i odhodlanost vojáků

Útočíš-li na opevněné město

ztratíš mnoho sil

Dlouhým tažením v poli

vyčerpáš prostředky státu

Jsou-li zbraně otupeny

ochabne-li horlivost vojáků

tvé síly vyprchají

tvé prostředky vyschnou

načež ostatní knížata

využijí tvé nouze a povstanou

a ani největší mudrc

nenapraví co se už stalo

 

A proto:

I když se mezi vojáky často proslýchá

o neuváženém spěchu v tažení

ještě jsem neviděl aby schopný vojevůdce

sázel na jeho prodlužování

Zatím žádný stát nezískal

zdlouhavým způsobem boje

Věz že ten kdo nevychutnal

až do dna veškeré zlo války

nevychutná ani její zisk

 

Dobrý vojevůdce

nevolá dvakrát do války

nežádá třikrát o zásoby

výzbroj si doveze z vlasti

ale potravu si bere u nepřítele

jen tak bude vždycky mít

dostatek zásob pro své vojsko

Zbídačování státu vojskem:

Vzdálené vojsko znamená

daleké zásobování

Daleké zásobování znamená

vyčerpávání lidu

 

Je-li vojsko blízko domova

stoupají ceny

Stoupají-li ceny

vysychají zdroje

Vysychají-li zdroje

vede to k neúnosným nuceným pracem

Ztrácíš-li síly v poli

vyprazdňují se příbytky rodin:

Válka pohltí sedm desetin statků

šest desetin veřejných výdajů půjde

na rozbité vozy a uštvané koně

na štíty přilby luky a kopí

obléhací věže tažné voly těžké vozy

 

Proto se moudrý vojevůdce

opatřuje zásobami na úkor nepřítele:

Jedna měřice nepřátelského obilí

se vyrovná dvaceti měřicím vlastním

Jeden pytel jeho píce

se vyrovná dvaceti vlastním

 

Nepřítele zabít

je jen akt zuřivosti

Pravým ziskem je

zbavit jej výhody

 

Tak když jsi ukořistil deset vozů

při srážce vozeb

odměň toho kdo vzal první vůz

na ukořistěných vozech dej vyměnit korouhve

zařaď je mezi vlastní vozbu

a ihned je rozjeď

O posádky jež jsi zajal

se dobře postarej

Tak posílíš své síly

nutné k vítězství nad nepřítelem

 

Tvým hlavním cílem buď vítězství

a ne vleklé tažení

Tak drží vojevůdce

jenž ví co je válka

v rukou osud lidu

Tak rozhoduje o bezpečí

anebo zkáze svého státu

 

 

Obecným pravidlem vedení války je:

Hlavní je zachovat

celistvost vlastního státu

až na druhém místě je

rozbití druhého státu

Hlavní je uchovat

vlastní vojsko v celku

až na druhém místě je

rozbít cizí vojsko

Hlavní je uchovat

celistvost vlastních vojů

až na druhém místě je

rozprášit cizí voje

Hlavní je uchovat

celistvost vlastních oddílů

až na druhém místě je

rozdrtit cizí oddíly

Hlavní je uchovat

celistvost vlastních řad

až na druhém místě je

zničit cizí řady

 

Nejlepší není ten

kdo ve stu bitev stokrát zvítězil

ale je nejlepší

kdo cizí vojska pokořil bez bitvy

 

Je vrcholem válečného umění

potřít nepřítele důmyslem

Pak teprve přijde umění

zbavit ho jeho spojenců

Až potom je umění

srazit se s ním ve zbrani

Tím úplně posledním uměním

je zaútočit na jeho hradby

K obléhání opevněných měst přistoupíme

až když není zbytí:

Neboť útočné věže a všechny stroje

nepřipravíme dříve než do tří měsíců

a další tři měsíce potrvá

nežli navršíme valy

Vojevůdce hnaný nezkrotnou netrpělivostí

žene své lidi jak mravence proti hradbám

takže jedna třetina vojáků padne aniž město dobyl

Takový způsob útočení je holé neštěstí

 

Proto je nejlepším vojevůdcem ten

kdo bez boje pokořil cizí vojsko

kdo bez obléhání dobyl cizí město

kdo si bez vleklého tažení podmanil cizí stát

Tak šetříce vlastní způsobilost k boji

celému světu se můžeme kdykoli postavit

aniž jsme zbraně ztupili

zabezpečíme to co jsme získali

To je umění důmyslného útočení!

 

Proto je pravidlem vedení vojsk:

Jsi-li desetkrát silnější

nepřítele obklič

Jsi-li pětkrát silnější

na nepřítele udeř

Jsi-li dvakrát silnější

střetni se s nepřítelem

Je-li ti nepřítel rovný

pokus se jej rozdělit

Jsi-li slabší než on

snaž se mu ubránit

A nemáš-li proti němu šanci

vyhni se mu

 

Co je pevností vůči malému

To je slabostí vůči velkému

 

Vojevůdce je sloupem podpírajícím stát

Stát je silný

dokud je sloup celý

stát je slabý

když byl sloup narušen

 

Vládce může trojím způsobem

přivést své vojsko do nesnází:

Vyzve-li své vojsko k postupu aniž si je vědom že toto vojsko není takového postupu schopno

Vyzve-li své vojsko k ústupu aniž si je vědom že toto vojsko není takového ústupu schopno

Tomu se říká rozložit vojsko!

Řídí-li vojsko stále stejně

aniž znal jeho skutečný stav

vyvolá nejistotu v řadách velitelů

Nakládá-li na ně stále stejné úkoly

aniž znal jeho skutečné síly

vyvolá pochybnosti v řadách velitelů

A když je jeho vojsko takto nejisté a plné pochyb

druzí vévodové začnou vyvolávat třenice

Tomu se říká uvádět vojska ve zmatek

a odvádět je z cesty k vítězství

 

Proto je pět věcí

podle nichž se pozná vítěz:

Vítězí ten kdo ví

kdy může či nemůže bojovat

Vítězí ten kdo ví

jak naložit s vlastní převahou a nebo slabostí

Vítězí ten kdo umí

prodchnout své vojsko od shora dolů jedinou vůlí

Vítězí ten kdo sám vždy ve střehu

dokáže překvapit nepřipravené

Vítězí vojevůdce který toto vše dokáže

aniž jej vládce řídí

To je pět měřítek

podle nichž poznáme budoucí vítěze

 

Proto se praví:

Kdo zná protivníka a zná sebe

vybojuje sto bitev beze ztrát

Kdo nezná protivníka ale zná sebe

jednou zvítězí jednou prohraje

Kdo nezná protivníka ani sebe

ztratí každou bitvu

 

Nejlepší válečníci minulosti

se napřed zabezpečili

proti možnosti vlastní porážky

až pak čekali na možnost

porážky nepřítele

 

Zabezpečení se proti porážce

máme ve svých rukou

ale možnost vítězství

záleží také na nepříteli

Tak je nejlepší válečník s to zajistit

aby nemohl být poražen

ale nemůže donutit nepřítele

aby byl určitě poražen

 

Proto pravím:

Je možné vědět jak dosáhnout vítězství

a přece jej nedosáhnout

Vyvarovat se porážky je dílem obrany

Porazit nepřítele je dílem útoku

Zvol si obranu má-li nepřítel nadbytek sil

zvol si útok má-li jich nedostatek

Nejlepší obránce se skryje pod Devaterou zemí

nejlepší útočník udeří z Desátého nebe -

tak se zabezpečuje před porážkou

tak si zajišťuje vítězství

 

Není však znakem nejlepšího

vymýšlet vítězství na způsob

který už všichni znají a čekají

Není znakem toho nejlepšího

vybojovávat taková vítězství

nad nimiž celý svět křikne úžasem

jako není důkazem síly

uzvednout zvadlý podzimní list

jako není důkazem jasnozřivosti

uvidět měsíc a slunce

jako není důkazem jemného sluchu

uslyšet hromobití

Tak ti o nichž se ve starověku hovořilo

jako o nejlepších vojevůdcích

dobývali svá vítězství

jako by se to rozumělo samo sebou

 

Vítězství nejlepších vojevůdců nebyla

ani úžasná

ani slavná

ani chrabrá

stačí že byla neomylná

 

Neomylnost jejich vítězství

spočívala v tom že s jistotou

vítězili nad předem poraženými

Neboť věz že nejlepší vojevůdce

je ten kdo se postaví přesně tam

kde ho prostě nelze porazit

kdo nepropase ten čas

kdy je nepřítel vlastně už poražen

Vítězné vojsko

vítězí před bojem

poražené vojsko

hledá vítězství v boji

 

Nejlépe ovládají válečné umění ti

kdo dbají mravního řádu a řídí se zásadami

jenom tak mohou být těmi

kdo rozhodují o vítězství či o porážce

 

Ty zásady jsou:

Za prvé - odhad

za druhé - možnost

za třetí - počet

za čtvrté - poměr sil

za páté - vítězství

 

Odhad vychází z místa

možnost vychází z odhadu

množství vychází z možnosti

poměr sil vychází z počtu

vítězství vychází z poměru sil

 

Tak se podobá příští vítězné vojsko

dukátu vhozenému na váhu proti zrnku

vojsko odsouzené k porážce se podobá

zrnku jež by mělo vyvážit dukát

 

Vojenský lid jemuž je dáno zvítězit

podobá se přívalu zadržených vod

padajícímu střemhlav

tisícerými kaskádami

do údolí

To je ta řečená podoba

 

 

Řídit početné zástupy je stejné

jako řídit nepočetné houfy

Jde o to správně je postavit

 

Spojení s početnými zástupy je stejné

jako spojení s nepočetnými houfy

Jde o to zvolit vhodná znamení

 

Aby tvá vojska mohla odolat

divokému náporu nepřítele

musíš ovládat umění překvapení a přímočarosti

Chceš-li zvýšit účinek svých zbraní

aby byl jejich nápor co nejprudší -

asi jako náraz mlýnského kamene na vejce -

musíš pochopit rozdíl prázdného a plného

 

Většina válečníků užije přímého tahu

aby navázala dotyk s nepřítelem

ale užije překvapivé lsti

aby si zjednala vítězství

 

Proto jsou mistři léček

nekoneční jak nebe a země

nevyčerpatelní jak potoky a řeky

s každým koncem znovu začínají

jako slunce a měsíc

s každou smrtí znovu se rodí

jako čtvero ročních období

Je pouze pět hlavních tónů

ale je tolik obměn těch pěti tónů

že je nikdy všechny neuslyšíš

Je pouze pět hlavních barev

ale je tolik obměn těch pěti barev

že je nikdy všechny neuvidíš

Je pouze pět hlavních chutí

ale je tolik obměn těch pěti chutí

že je nikdy všechny neochutnáš

Ve válečném postavení

jsou jen dvě možnosti

přímý tah anebo obchvat

ale je tolik obměn těchto dvou způsobů

že je nikdy nevyčerpáš v jejich nekonečnosti

Jeden rodí druhý

v nekonečném kruhu

a kdo je kdy vyčerpá

nemá-li ten kruh počátek ani konec

 

Jako když se zvednou vody

takovým přívalem

že s sebou strhávají i největší balvany -

takovou sílu má i postavení!

Jako když sokol střemhlav sletí na oběť

že ji naráz zlomí a rozsápe -

to je ta včasnost a přesnost!

 

Proto je síla nejlepších vojevůdců tak drtivá

proto je přesnost jejich zásahů tak neomylná

Rozmístění a postavení se podobá natažení kuše

včasná přesnost se podobá stisknutí spouště

 

Uprostřed bitevní vřavy je v zdánlivém chaosu

skutečný chaos vyloučen

Uprostřed bitevní vřavy je v zdánlivém zmatku

skutečná porážka vyloučena

Předstíraný zmatek je totiž plodem nejvyšší kázně

předstíraná zbabělost je totiž plodem nejvyšší odvahy

předstíraná slabost je totiž plodem nejvyšší síly

 

Záměrný chaos je lest

odvážná zbabělost je tah

udatná slabost je zdání

Neboť nejlépe pohne nepřítelem

ten kdo mu vnutí zdání

až nepříteli nezbude

než mu být po vůli

Přichystat léčku tak

že nepřítel návnadu spolkne

a tak ho přivést tam

kde ho se svými houfy čekáme

 

To je důvod proč se nejlepší vojevůdci

spoléhají více na rozestavení svých sil

než na své lidi

Ne že by si nedovedli vybrat pravé lidi

ale proto že daleko více umějí využít toho

jak své síly rozmístí a postaví

A opírajíce se o své rozestavení sil

mohou za bitvy už jen dokonale využívat lidí tak

že se podobají kmenům a kamenům po svahu se řítícím

Neboť i kmeny a kameny mají tu vlastnost

že ponechány na rovině zůstanou ležet

ale postaveny na svah se dají do pohybu

Hranaté se zastavují -

oblé se řítí dál a dál

 

Proto se rozmístění a postavení

jak je ovládají ti nejlepší válečníci

připodobňuje oblým kamenům

řítícím se s hory vysoké tisíc sáhů

Tolik tedy o postavení!

 

 

Kdo nejdříve zaujme místo k boji

a tam svého protivníka vyčká

ten přivítá nepřítele odpočatý

Kdo zaujme místo později

přitáhne do boje nachvat

dorazí utrmácený a unavený

 

Nejlepší vojevůdce

sám druhé vyzývá

nečeká až ho vyzvou oni

sám nepříteli vnutí aby se přiblížil

tím že mu nabídne výhodu

nebo jej od příchodu odvrací

tím že mu hrozí úhonou

 

Umí nepřítele utrmácet

je-li příliš svěží

Dokáže nepřítele vyhladovět

je-li příliš sytý

Dokáže nepřítele znervóznit

je-li si příliš jist

Tak či onak zařídí aby nepřítel

vždy nakvap opouštěl ležení

 

Naopak má nejlepší vojevůdce na paměti

že ani tisícimílovým pochodem se neunaví

prochází-li zemí nikoho

Má na paměti že na jisté vítězství vyráží

kdo útočí do míst

kde není obránců

Svou obranou si může být jist

střeží-li místa

na něž nikdo nezaútočí

Je nejlepším útočníkem

dokud protivník nepochopil

co má vlastně hájit

Je nejlepším obráncem

dokud protivník nepochopil

na co má zaútočit

Ó božská skrytosti -

jíž se stáváme neviditelnými!

Ó božská záludnosti -

jíž se stáváme neslyšitelnými

Dokud jsme jako ty přeludy

bez tvaru bez zvuku

držíme v rukou osudy druhých

Neboť postupuje nezadržitelně

ten kdo vyráží do prázdného

Neboť ustupuje nezachytitelně

ten kdo je tak rychlý že mu nikdo nestačí

 

Jsme-li to my kdo si přeje střet

nepřítel se s námi musí srazit

i kdyby ležel za nejvyššími hradbami

i kdyby stál za nejhlubšími příkopy -

zaútočíme-li přesně na to co on musí

chtěj nechtěj hájit a uhájit

 

Jsme-li to ovšem my kdo si nepřeje střet

pak nás nepřítel nesmí napadnout

i kdybychom hájili ležení

toliko do písku načmárané -

zavedeme-li ho jinam

 

Sami majíce před očima

tvar a podobu nepřítele

zůstaneme mu neviditelní

bez tvaru bez podoby

Zůstaneme celiství

zatímco nepřítel bude rozdělen

zůstaneme stmeleni v jediný šik

zatímco on se rozpadne na deset dílů

A udeříme-li na něj v takové chvíli

bude nás rázem jakoby deset na jednoho

 

Budeme o to silnější

oč bude nepřítel slabší

A v takto nabyté převaze vyrazíme

na nepřítele vlastně už předem oslabeného

na nepřítele jenž je už napřed v tísni

Hlavně ať se nikdy nedozví místo

jež my jsme si pro bitvu zvolili

Bude se muset připravovat

k boji na více místech

A bude-li se chystat na více místech -

jelikož to pravé místo nebude vědět -

my se utkáme s protivníkem

předem nezvratně oslabeným:

Posílí-li čelo oslabí týl

posílí-li týl oslabí čelo

posílí-li levé křídlo oslabí pravé

posílí-li pravé křídlo oslabí levé -

zatímco všichni budou jakoby posilováni

ve skutečnosti budou všichni oslabováni

Neboť jsou nejslabší ti

kdo se vůči druhým neustále posilují

A opravdu silní jsou ti

kdo k takovému posilování druhé přimějí

 

Kdo zná místo a den střetnutí

může si dovolit jít do bitvy tisíc mil daleko

Kdo nezná místo a den střetnutí -

jeho levé křídlo nezachrání pravé

pravé křídlo nezachrání levé

čelo nezachrání týl

týl neuchrání čelo -

ti vzdálenější budou počítat

vzdálenosti na desítky mil

ti kdo budou nablízku

budou počítat vzdálenosti na míle

 

Podle mého odhadu

je vojáků státu Jüe víc

to jim však ještě nedává

větší vyhlídky na vítězství

Neboť vám pravím

vítězství se dá vytvořit!

Dá se přece zařídit že

je-li nepřítel v početní převaze

nebude mít koho napadnout

 

Proto važ s velikým rozmyslem

součet jeho předností i slabin

pozorně jej sleduj a ověř si

pravidla jeho pohybů i jeho zastavení

pozoruj ho bedlivě a ověř si

místa v nichž tkví jeho život či smrt

Proto ho vytrvale pokoušej abys zjistil

v čem tkví jeho síla a kde má slabiny

 

Hlavní znamenitost ovšem spočívá

ve vlastní nevyzpytatelnosti

V nevyzpytatelnosti

kterou neprohlédnou

ani nejvynalézavější špehové

kterou nepřelstí

ani nejdůmyslnější hlavy

 

Budeš-li takto postupovat

dosáhneš vítězství i nad mnohem silnějším

dřív než se vzpamatuje

 

Ať všichni vidí

jak vypadají naše vítězství

ale ať nikdo nevidí

jak jsme jich dosáhli

 

Také proto nikdy neopakuj

své vítězné bitvy

vždy znovu se řídě okolnostmi

v jejich nekonečné proměně

Umění válečné se podobá řece

jejíž tok se výšinám vyhýbá

a spěchá dolů

tak jako se vítězný boj vyhne plnému

a napadá prázdné

Tak vojsko svá vítězství

tvoří podle nepřítele

jak řeka tvoří a utváří

svůj tok podle země

 

Proto nemá žádný boj předem daných postavení

proto nemá neměnných a stálých podob

Jenom ten kdo svých vítězství dobývá

tak že se neustále mění s nepřítelem

může být nazýván pravým géniem

 

Vždyť ani žádný z pěti živlů

nezůstane trvalým vítězem

Žádná ze čtyř ročních dob tu nemá stání

Dny se krátí

dny se dlouží

Měsíc umírá a znovu se rodí...

 

 

Všeobecným pravidlem vedení války je

že vojevůdce přijme rozkaz od vládce

povolá vojsko a shromáždí zástupy

Naváže spojení s nepřítelem a vyhledá místo

To nejtěžší ho však čeká - střetnutí vojsk

 

Základní obtíž střetnutí vojsk je

učinit z každé okliky přímost

učinit z každé nesnáze výhodu

A naopak předstíráním výhody

odvést nepřítele na okliku

Jde o to dorazit na místo dřív

i kdybychom vyrazili později

V tom je celé tajemství přímosti!

 

Vojsko zápasí o získání výhody

vojsko zápasí aby uniklo nebezpečí

 

Zvedneš-li však celé vojsko

aby získalo výhodu

potom neuspěješ

Vyšleš-li oddíl vojska

aby získalo výhodu

nejspíš ztratíš vozbu

Přikážeš-li svému lidu

odložit těžkou zbroj a spěchat

dnem i nocí bez zastávky

v dvojnásobcích denních pochodů

na vzdálenost sto mil

jen abys vybojoval výhodu -

všichni velitelé budou jati

Silnější všechny předběhnou

zesláblí zůstanou pozadu

Každý desátý dorazí k cíli

Překonáš-li padesát mil abys vybojoval výhodu

ztratíš velitele předního sledu

Necelá polovina mužů dorazí k cíli

Překonáš-li třicet mil abys vybojoval výhodu

sotva dvě třetiny mužů dorazí k cíli

 

Bez vozby je vojsko ztraceno

Bez zásob je vojsko ztraceno

Bez zbroje je vojsko ztraceno

 

Tak tedy válka stojí na lsti

a kvůli výhodě se dává do pohybu

Tak podle okolností

spojuješ či rozděluješ vojsko

V pohybu rychlý jak vítr

v postoji pevný jako les stromů

Zachvacuj jako oheň

Stůj pevně jak hora

Nevyzpytatelný jak noc

na všechny padej jak bouře a blesk

 

A pleníš-li nějaký kraj

rozděluj kořist mezi zástupy

A zmocníš-li se nějakého území

rozděl se o svůj zisk

Dávej se na pochod

teprve když zvážíš všechna pro a proti

 

Je vítězem pouze ten

kdo napřed ovládl tajemství

okliky a přímosti

Toto je umění střetnutí vojsk!

 

Kniha O řízení vojsk praví:

V bitevní vřavě

se navzájem neslyšíme

k tomu jsou bubny a gongy

Navzájem se nevidíme

k tomu jsou korouhve a praporce

 

Proto je v nočních bitvách víc gongů a bubnů

zatímco v denních je víc korouhví a praporců

Tak jsou praporečníci a bubeníci ti

jimiž spojíme uši a oči lidu

 

Bude-li lid o sobě vědět

bude-li spojený

nestane se

aby se statečnější ocitli vpředu sami

aby se zbabělejší dali sami na ústup

To je umění ovládání zástupů!

 

Celé vojsko můžeš připravit o ducha

Každý vojevůdce se dá připravit o srdce

 

Bojový duch je nejostřejší po ránu

přes den ochabuje

a na večer odchází

Proto se nejlepší vojevůdci

zásadně vyhýbají nepříteli

jehož duch je právě nejostřejší

a naopak udeří na nepřítele ve chvíli

kdy jeho duch ochabuje anebo odchází

Tak ovládáme ducha!

 

V naprosté kázni čekat na chaos

v tichosti čekat na povyk

Tak ovládáme srdce!

 

U cíle čekat vzdálené

V pohodlí čekat znavené

Nasycený čekat hladové

Tak ovládáme síly!

 

Ale nestavíme se do cesty spořádaným korouhvím

a neútočíme na dokonalé rozestavené voje

Tak ovládáme okolnosti!

 

Proto je pravidlem válečného umění:

 Nežeň na nepřítele stojícího na vysokém kopci

Nestav se nepříteli ženoucímu se ze svahu

Nesleduj nepřítele předstírajícího útěk

Neútoč na nepřítele žíznícího po boji

Nespolkni otrávenou návnadu

Nebraň oddílům vracejícím se domů

Obklíčeným nech skulinu k úniku

Nedoháněj k zoufalství ty kdo jsou v tísni

Taková jsou pravidla střetnutí vojsk!

 

 

Všeobecným pravidlem vedení války je

že vojevůdce přijme rozkaz od vládce

povolá vojsko a shromáždí zástupy

Načež v neschůdném kraji nerozbíjí ležení

ale v průchodném kraji vyhledává nepřítele

v odlehlém kraji dlouho neprodlévá

ale v uzavřeném kraji připravuje lest

v smrtelném kraji se vrhá do boje

 

Jsou cesty po nichž se nedáš

jsou vojska na něž neudeříš

jsou města na něž neútočíš

jsou místa o něž nebojuješ -

jsou rozkazy vládce jež nepřijmeš

 

Jen ten vojevůdce jenž zcela pochopil

jak využít předností

devíti změn podle okolností

ví co je vést válku

Vojevůdce jenž zcela nepochopil

přednosti těchto devíti změn

nedokáže těžit z žádné výhody krajiny

i kdyby dokonale znal její podobu!

 

Kdo ovládá sice vojsko

ale zůstalo mu utajeno devět změn

jimiž se má přizpůsobit podmínkám

í kdyby byl sebelépe poučen o pěti výhodách

nebude umět svých mužů plně využít

Tak rozvahu každého skutečně moudrého vůdce

prostupují myšlenky na výhodu a nevýhodu

 

Neboť jen bere-li v potaz výhodu

spolehlivě splní každé poslání

a bere-li v potaz nevýhodu

vyvaruje se mnoha pohrom

 

Kdo chce druhé vévody pokořit

staví je do nevýhody

Kdo si chce druhé vévody podmanit

zadá jim poslání

Kdo chce aby za ním spěchali

podá jim výhodu a zisk

 

Tak je pravidlem vedení války:

Nespoléhej na to že nepřítel nepřijde

ale spoléhej na svou připravenost

Nespoléhej na to že nepřítel nezaútočí

ale spoléhej na svou nenapadnutelnost

 

Tak hrozí vojevůdci pět nebezpečí:

Pohrdá-li smrtí

může se stát že bude zabit

Lpí-li na životě

může se stát že bude zajat

Je-li prchlivý a zbrklý

dá se snadno vydráždit

Dbá-li na čistotu a vybranost

dá se snadno urazit

Má-li rád lidi bude se trápit

 

Kterákoli z těchto pěti vlastností

je u vojevůdce chybou

a hrozbou pro vedení války

a kdykoli bylo nějaké vojsko na hlavu poraženo

nebo byl některý vojevůdce zbytečně zabit

jistě to bylo kvůli některé z nich

Proto je vyloučené

nevěnovat jim pozornost!

 

 

Vždy je třeba vyhledat místo pro svá vojska

Vždy je třeba učinit si obraz o nepříteli

 

Táhneš-li horami přidržuj se údolí

vyhledávej úrodná místa

zalehávej na vyvýšeninách

Bojuješ-li v kopcích nešplhej do svahů

Tolik o vojsku ležícím v horách!

 

Jdeš-li říčním krajem

drž se od řek v uctivé vzdálenosti

Přibližuje-li se cizí vojsko po řece nevycházej mu vstříc dokud je uprostřed toku ale nech je napůl vystoupit a pak teprve na ně vyraž

Tak budeš ve výhodě

Přeješ-li si boj nejdi mu naproti příliš blízko řeky

Hledáš-li úrodná místa a ležení na výšinách

nejdi nepříteli vstříc proti proudu

Tolik o vojsku ležícím na řekách!

 

Jdeš-li pustými močály

neotálej a snaž se být co nejdřív pryč

Ale narazíš-li na nepřítele mezi bažinami a mokřisky

uchyl se do vodních travin za zády hustý les

Tolik o vojsku ležícím v pustých močálech!

 

Na velkých rovinách

zalehni do míst odevšud přístupných ale nejlépe tak

abys měl zprava a v zádech nějaký svah

Tak před sebou smrt a život v zádech měj

Tolik o vojsku ležícím ve velké rovině!

 

Toto jsou ty čtyři výhody ležení vojsk

jimiž kdysi Žlutý císař porazil čtyři císaře

 

Každé vojsko dá přednost výšině nesnáší nížiny

Každé vojsko hledá sluneční stranu

nemá rádo stinnou stranu

Každé vojsko hledá úrodná místa

aby si zajistilo čerstvou potravu

Takto se všech možných nevýhod zbaví

a vítězství si zabezpečí

 

Proto na výšinách a kopcích prostřed svahů

obsaď vždy jejich slunečnou stranu

zprava a v zádech vysoký svah

Jen tak ti bude krajina nápomocná

a tvým vojákům se stane výhodou

 

Když tam nahoře prší záhy se přižene povodeň

V tom případě počkej s přechodem

dokud se neustálí hladina vod

Zdaleka se vyhni

horským bystřinám

propastem stržím

průsmykům soutěskám

průrvám a roklinám

Nepřibližuj se k nim

Sám nejdále od nich

tiskni k nim nepřítele

Sám vždy čelem

nepřítele k nim stav zády

 

Zvedají-li se po stranách vojska záludné vrchy

rozlévají-li se po stranách vojska tůně a sítiny

rozkládají-li se kolem zarostlé svahy a lesy

bedlivě prohledávej a zkoumej

neboť jsou to místa špehů a léček

 

Je-li nepřítel nablízku

a přesto zůstává v klidu

spoléhá na svou pozici

Je-li nepřítel daleko

a přesto se chová vyzývavě

chce aby šel protivník k němu

Je-li k jeho ležení nápadně snadný přístup

je to lákadlo

 

Sebemenší pohyb v hustém lese věstí příchod nepřítele

Nepřehledné houštiny trav budí podezření

Ptáci se zvedají - to značí zálohu

Prchá zvěř - pozor na nenadálý útok

Prach stoupá vzhůru - to znamená příchod vozby

Jen při zemi se šíří  - to značí příchod pěšáků

Porůznu se rozptyluje - to značí příchod dřevorubců

Nepatrnými obláčky se přibližuje - někde tam vojsko buduje ležení

 

Kdo poníženě hovoří o své slabosti

a přitom své přípravy násobí

chystá se na postup

Kdo zpupně rozkládá a chová se výbojně

hotoví se k ústupu

 

Když lehké vozy vyjíždějí aby se na křídla postavily

nepřítel rozestavuje své šiky

Nabízí-li ti mír aniž by musel chystá ti past

Rychlé pohyby přesuny vojsk

znamenají že nadešel čas boje

Když nepřítel napůl postupuje napůl ustupuje

chce tě k sobě přilákat

Postávají-li nepřátelští vojáci opřeni o vlastní zbraň jako o hůl je nepřítel zesláblý hladem

Jestliže muži poslaní pro vodu nejdříve sami dlouze pijí nepřítel trpí žízní

Jestliže nabídnutou výhodu musel uvidět

a přece nepostupuje nepřítel je vyčerpán

Kam se ptáci slétají tam je prázdno

Noční výkřiky dosvědčují děs

Když vojsko povykuje velitel postrádá vážnost

Když se korouhve míhají

v jeho vojsku vládne zmatek

Chovají-li se důstojníci podrážděně vojsko je na dně

Živí-li se pící i masem svých koní nádoby na vodu pořádně nezavěšují vojáci se nevracejí na svá místa

zřejmě jim dochází dech

Jestli si šuškají a cosi domlouvají jeden druhého přemlouvají vytratila se obecná důvěra a spolehnutí

Také přemíra odměn a povýšení svědčí o tom

že se nepřítel dostal do úzkých

Přebytek trestů svědčí

že se nepřítel dostal do těžkostí

 

Je vrcholem hlouposti

napřed pouštět hrůzu

a potom se zástupů bát

 

Posílá-li nepřítel posly

se zdvořilými omluvami

zřejmě prahne po oddechu

 

Jestli se cizí vojsko

vůči tobě netajilo záští

načež se s ním dlouho nepotkáš

aniž jsi je viděl odejít

zůstaň ve střehu

 

Ve válce nejde jen o množství

Stačí nepostupovat svévolně

správně odhadovat nepřítele

a získávat si lidi - toť vše

 

Kdo z lehkomyslnosti podcenil nepřítele

může si být jist že padne do jeho zajetí

 

Trestáš-li muže

dřív než k tobě mohli přilnout

nepodřídí se ti

Nepodřídí-li se

nebudou k ničemu

Ale přestaneš-li je trestat

jen proto že se ti podřídili

zase ti nebudou k ničemu

Sbližuj se s nimi lidskou mírností

ale kázeň v nich udržuj vojenským řádem

tak si je získáš

Zvyknou-li si muži již při cvičení

poslouchat rozkazy a vykonávat je

všechen vojenský lid se podřídí

Nezvyknou-li si muži při cvičení

poslouchat rozkazy a vykonávat je

tentýž vojenský lid se nepodřídí

Kdo na svých rozkazech trvá

ten si získá přízeň zástupů!

 

 

Krajiny jsou podle tvaru:

průchodné

nepřístupné

rozvětvené

sevřené

srázné

rozlehlé

 

Průchodnou se nazývá ta

jež je dosažitelná i přístupná

tobě jako nepříteli

V průchodné krajině

nepřítele předběhni

obsaď vysoká slunečná místa

dřív než on využij přísunových cest

Pro případ bitvy si takto

pojistíš vítězství

 

Nepřístupnou se nazývá krajina

do níž se sice dostaneš

ale těžko z ní vycouváš

V nepřístupné krajině

máš šanci porazit nepřítele

udeříš-li na něj dřív

než se stačil připravit

Udeříš-li na připraveného

bude se ti těžko ustupovat

a budeš v nesnázích

 

Rozvětvenou se nazývá krajina

která je nevýhodná

pro tebe jako pro nepřítele

ať už vyrazí kdokoli z vás

Nabízí-li ti protivník výhodu

v takové rozvětvené krajině

nevyrazíš na něj

a odvedeš své vojsko

Zaútočíš na něj teprve

když se ti ho podaří vylákat

za sebou aspoň z poloviny

Neboť jen tak ti kyne úspěch

 

Krajinu jež se nazývá sevřenou

se pokusíš obsadit předem

co nejsilnější posádkou

Potom čekáš na nepřítele

Pokud tě ovšem nepřítel předejde

a on ji obsadí velkým vojskem

nepůjdeš za ním

Vyrazíš za ním jen a jen tehdy

nesebral-li dost početné vojsko

 

V krajině jež se nazývá sráznou

obsadíš vysoká a slunečná místa

a tam vyčkáváš nepřítele

Pokud tě nepřítel předešel

a ta místa obsadil

odpoutáš svá vojska od něj

a nepůjdeš za ním

 

V krajině jež se nazývá rozlehlá

bývají šance na obou stranách stejné

V takovém případě je riskantní vyvolávat bitvu

Střetnutí by ti asi nepřineslo úspěch

 

Těchto šest tvarů krajiny

tvoří učení o krajinách

a k hlavním povinnostem vojevůdce patří

věnovat jim co největší pozornost

 

Neboť ve válce nejsou

útěk

panika

zhroucení

zkáza

chaos

ústup

způsobeny přírodními pohromami

ale chybami a omyly vojevůdců!

Tak skončí útěkem ten kdo zaútočí na desateronásobnou přesilu

jsou-li všeobecně podmínky vyrovnané

Nepoměr silného mužstva a slabých důstojníků

vede k panice

Nepoměr silných důstojníků a slabého mužstva

vede k zhroucení

Jestliže je vojevůdce slabý a nevýrazný

a jeho slova nejsou dost jasná mužstvo i důstojníci postrádají jistotu a šiky se začnou jen tak řadit -

vede to k chaosu

Jestliže vojevůdce neumí odhadnout nepřítele

připustí aby se jeho vojsko srazilo s početnějším

připustí aby zaútočilo na silnější

nevybere ty nejlepší do čela svých vojsk -

vede to k ústupu

Toto je šestero cest vedoucích k porážce

A je neodmyslitelnou povinností vojevůdce

aby jim věnoval pečlivou pozornost

 

Neboť i když je ve válce dobré znát povahu a tvary krajiny vlastní podstatou vojevůdcovství

je připravit vítězství:

správným odhadem protivníka

prozíravým předvídáním překážek

přesným odhadem vzdáleností

Vojevůdce jenž toto pochopil

a v boji to má stále na zřeteli

musí nakonec zvítězit

Vojevůdce jenž to nepochopil

a přesto jde do boje

musí nakonec prohrát

 

Vyvíjí-li se bitva k jistému vítězství

a vládce v té chvíli káže: nebojuj -

je správné pokračovat v boji

 

Vyvíjí-li se bitva v jistý neprospěch

a vládce v té chvíli káže: musíš bojovat -

je správné nebojovat

 

Jen ten kdo dokáže

postupovat bez nároku na slávu

a stejně tak ustupovat bez obav před trestem

jen pro bezpečí lidu

jen k prospěchu vládce

je klenotem své země!

 

Pohlížej na své vojáky

jak na svá právě narozená dítka

a oni se s tebou vrhnou třeba do nejhlubší propasti

Pohlížej na své vojáky

jak na své milované syny

a oni s tebou půjdou třeba i na smrt

Budeš-li však vůči nim rozdávačný

aniž je dokážeš skutečně vést

budeš-li k nim laskavý

aniž jim zároveň dokážeš rozkázat

vypukne zmatek a ty jej nezvládneš

a oni budou jak nezvedené děti

a nebudou k ničemu

 

Víš-li že tvé vojsko je zralé k útoku

ale nejsi si jist zda je nepřítel zralý k napadení

jsi toliko v půli cesty k vítězství

Víš-li že nepřítel je zralý k napadení

ale nejsi si jist zda tvé vojsko to dokáže útokem využít znovu jsi toliko v půlí cesty k vítězství

Víš-1i že je nepřítel zralý k napadení

a že tvé vojsko je s to toho útokem využít

přitom však nevíš zda tato krajina

se svým tvarem k boji hodí

jsi toliko v půli cesty k vítězství

 

Kdo zná všechna pravidla vedení války

ten nikdy nezabloudí když už se vydal na pochod

nikdy se nedostane do úzkých když už vyrazil do boje

Proto pravím:

Znám-li druhého

a znám-li sebe

nikdo neohrozí mé vítězství

Znám-li také Nebe a Zemi

mé vítězství bude úplné

 

 

Pravidla vedení války rozlišují:

krajinu rozptylující

snadnou

spornou

otevřenou

průchodnou

nebezpečnou

neschůdnou

uzavřenou

smrtelnou

 

Rozptylující je krajina

v níž vévodové svádějí bitvy

ve své vlastní zemi

 

Snadná je krajina

do níž všichni pronikají

nepříliš hluboko

 

Sporná je krajina

výhodná pro mne i pro nepřítele

kterýkoli z nás se jí zmocní

 

Otevřená je krajina

do níž vstupujeme volně

my i nepřítel

 

Průchodná je krajina

hraničící s územím nejméně tří vévodů

takže ten kdo ji obsadí první

získává většinu lidu pod nebesy

 

Nebezpečná je krajina

do níž pronikneme hluboko

pričemž nám za zády zůstane většina opevněných měst

 

Neschůdná je krajina

jež staví do cesty

hory lesy strže srázy bažiny močály

 

Uzavřená je krajina

do níž se vchází pouze soutěskami

a z níž se jen úžlabinami odchází

takže pouhá hrstka nepřátel může napadnout

celé naše voje

 

Smrtelná je krajina

v níž jen okamžitý boj vede k přežití

a kdo jej nepodstoupí ten v ní zahyne

 

Tak v rozptylující krajině nebojuj

v snadné krajině se nezdržuj

ve sporné krajině nežeň do útoku

otevřenou krajinu nekřižuj

v průchodné krajině se spojuj

v nebezpečné krajině se kořistí zásobuj

v neschůdné krajině trvale postupuj

v uzavřené krajině dobře rozvažuj

v smrtelné krajině bojuj

 

Nejproslulejší vojevůdci starověku uměli

oddělit čelo nepřítele od jeho zadních vojů

tak že k sobě nemohli -

velké houfy nedošly na pomoc malým

velitelé a mužstvo si nepřišli na pomoc

nadřízení a podřízení se na sebe nemohli spolehnout

oddíly byly rozprášeny a nedokázaly se shromáždit

a když se i spojily nestačily se srovnat

 

Tito vojevůdci

se dávali do pohybu

kdykoli cítili výhodu

ale zůstávali stát

jakmile výhodu necítili

 

Kdyby se mne někdo zeptal

jak se připravit na nepřítele

jenž se na nás chystá

silný počtem i kázní

tomu odpovím:

Předejdi nepřítele

a zmocni se toho

na čem mu nejvíc záleží

A uvidíš že tě bude poslouchat

 

Tak je podstatou vojenského umění rychlost

ta rozhoduje

 

Využít toho na co ti druzí právě nemají

objevit se tam odkud tě nejméně čekají

zaútočit v místě které nestřeží

 

Je obecným způsobem chování cizinců

že čím hlouběji pronikají na cizí území

tím více se k sobě přimykají a tak proti nim domácí vládce zpravidla nezmůže nic

 

Svou kořist ber v nejúrodnějších polích

a všechna tvá vojska budou mít dostatek potravy

Nešetři pro ně potravou a nepřepínej jejich síly

tak utužíš jejich ducha a posílíš je

A uvedeš-li vojsko do pohybu s jistým plánem

učiň to tak aby se tvé záměry nedaly uhádnout

 

Vrhni je tam odkud není úniku a tví vojáci raději zemřou než by se dali na útěk

Budou hotovi položit životy

a budou bojovat do posledního dechu

Neboť je to voják

jenž upadl do nejstrašnějších nesnází

kdo se přestane bát -

a nemá-li kudy by unikl

vytrvá pevně na svém místě

Ocitnou-li se vojáci hluboko v zemi nepřítele

semknou se a budou se rvát

neboť jim jiného nezbude

A budou v neustálém střehu i bez výzev

a budou tvou vůli plnit bez pobízení

a budou stát při tobě bez přísahání

Bez rozkazu budou poslouchat a budou důvěřovat

 

Zakaž však věštebná znamení

Zapověz hádání

A oni s tebou půjdou i na smrt

neboť neuvidí jinou cestu

 

Neoplývají-li tví vojáci bohatstvím

nevěř že je to tím

že by o zboží a statky nestáli

Nedožívají-li se tví vojáci obvykle dlouho věku

nevěř že je to tím

že by pohrdali dlouhověkostí

A věz že vojáci

které jsi našel sedět a slzami smáčet límce

které jsi našel ležet a slzami smáčet brady

v ten den kdy jsi vydal povel k tažení

jsou titíž vojáci kteří když byli vrženi

tam odkud není úniku

osvědčí chrabrost hodnou Cua a Kueje.

 

Proto je nejdokonalejší vojevůdce ten

kdo se podobá šuaj-žanovi

hadu z pohoří Cheng:

Udeř ho do hlavy on tě zasáhne ocasem

udeř ho do ocasu on tě zasáhne hlavou

udeř ho doprostřed on tě zasáhne hlavou i ocasem

Kdyby se mne někdo zeptal

zda se také vojsko může chovat

jako had šuaj-žan

Odpovím mu že může

Vždyť lidé ze země Wu a lidé ze země Jüe

se jak známo odjakživa nemohou vystát

ale kdyby je zastihla bouře na jedné lodi

přispěchají si na pomoc

jako levá a pravá ruka jednoho těla

A pro tohle všechno tvrdím

že se nestačí spoléhat

na ustájené koně a na zakopaná kola válečných vozů

a že je především věcí důmyslného vedení

dosáhnout aby všichni byli stejně udatní

A pravidlem důmyslného využití krajiny

je umět využít měkkosti a tvrdosti

Proto vede dokonalý vojevůdce své vojsko

jako by vedl za ruku jediného muže -

a vojsko ho neopustí

 

Je ovšem výsostnou povinností vojevůdce

být mlčenlivý aby zachoval tajemství

být přísný aby zachoval kázeň

A k tomu mu budiž dáno nadání:

oklamat zrak i sluch důstojníků i mužstva

tak aby nevěděli -

měnit své skutky i záměry nečekaně

tak aby nevěděli -

měnit místa pobytu a postupovat oklikami

tak aby netušili

Ovšem když nadešel ten pravý čas

nechť velitel jedná

jako kdyby vystoupil nejvýš

a pak odkopl žebřík pod sebou

Ovšem ocitl-li se nejhloub

na území druhých vévodů

nechť stiskne spoušť a spustí tětivu

spálí lodě a rozmetá nádoby

a jako pastýř své ovce

žene své vojáky sem a tam

aniž z nich kdokoli ví proč

 

Shromáždit mocné zástupy vojsk

a směle je vrhnout do nebezpečí

je posláním pravého vojevůdce

 

A s neumdlévající pozorností zkoumat

proměny devíti krajin

přednosti ústupů i výpadů

i zákony lidských povah

Hle - Způsob jenž platí pro toho

kdo je v zemi cizincem:

Vojsko se pevně semkne

jestliže postoupilo hluboko

Dokud postoupilo jen mělce

snadno se rozptýlí

A velitel který opustil svou zem

který překročil hranice

ocitl se v odříznutém kraji

A vedou-li cesty do všech stran

nalézá se v krajině průchodné

Postoupil-li hodně hluboko

ocitl se v krajině nebezpečné

Nepostoupí-li příliš hluboko

zůstal v krajině snadné

Nechal-li za svými zády opevněná místa

a před sebou vidí jen soutěsky

ví že se nachází v krajině uzavřené

Nemá-li kam uniknout stojí v krajině smrtelné

 

Proto v krajině rozptylující

sjednocuje lid svou vůlí

V krajině snadné

stará se o soudržnost

V krajině sporné

pobízí zadní voje ke spěchu

V krajině otevřené

pozorně přehlíží stráže

V krajině průchodné

posiluje vztahy se svými spojenci

V krajině nebezpečné

doplňuje zásoby potravy

V krajině neschůdné

postupuje usilovným pochodem

V krajině uzavřené

zatarasí průsmyky

V krajině smrtelné

ukáže všem že nemají šanci přežít

Neboť je v povaze vojáka

že se zoufale brání

je-li obklíčen

že bojuje do posledního dechu

když mu nic jiného nezbývá

že poslušně následuje

když cítí že je zle

 

Proto:

Nemůžeme uzavírat spojenecké závazky

dokud neznáme záměry ostatních vévodů

 

Nemůžeme vést vojsko na pochod

dokud nevíme jaké jsou tam hory a lesy

soutěsky a strže, močály a bažiny

 

Nemůžeme využít výhod krajin

neřídíme-li se radou místních průvodců

 

Dokud si nebudeš jist třebas jen jediným

z těchto několika málo poučení

tvé vojsko nebude vojskem královským

 

Královské vojsko

vtrhne do velké země tak

aby se její voje nestačily soustředit

A vnese takovou hrůzu do řad nepřátel

že mu ani jeho spojenci nepomohou

 

Proto:

Nesoupeříme o spojenectví

kde s kým pod nebesy

nehýčkáme si

kdejaké mocné tohoto světa

ale důvěřujíce vlastním silám

udržujeme ostatní v obavách

že jejich města mohou být dobyta

že jejich stát může být vyvrácen

 

Udílej vyznamenání bez ustálených pravidel

a vyhlašuj rozkazy bez ustáleného pořádku

a budeš velet celým armádám

jako bys řídil jednoho muže

 

Podněcuj je k činům

aniž bys řekl slovo

Vystavuj je nebezpečí

aniž bys jim vysvětloval výhody

Vrhni je do záhuby

a oni přežijí

Vrhni je v náruč smrti

a oni budou žít

Neboť jen vojska vržená do nebezpečí

jsou s to rozhodnout boj

jeho vítězství či porážku

 

V tom je celé válečné umění:

Bedlivě zkoumat úmysly protivníka

a své jednání jim přizpůsobit

Pověsit se mu na paty a sledovat jej

Tak s ním táhnout třeba tisíc mil

A zabít jeho vůdce

Tomu se říká

důmyslem a obratností dovršit dílo!

 

Proto:

toho dne kdy opravdu zvedneš vojsko

uzavři hranice a zruš všechny glejty

odvolej poselství a přeruš všechny styky

a buď strohý a přísný na dvoře při poradách

aby všechna opatření byla důsledně dodržena

A pootevře-li nepřítel vchody

zaskoč jej vlámej se dovnitř

zmocni se míst na nichž mu nejvíc záleží

ale nedej mu najevo kdy se s ním hodláš spojit

Tak potmě nepřítele sleduj

abys v příhodné chvíli rozhodl boj

Chovej se z počátku jak panna ostýchavě

ale sotva ti pootevřel vrátka

vymršti se jak zajíc z léčky

než se ti nepřítel stačí postavit na odpor

 

 

Je celkem pět ohňových útoků:

Dostat do plamenů lidi je první

Druhý je zapálit sklady

Třetí je zapálit vozy

Čtvrtý je zapálit zbrojnice

Pátý je zapálit ležení

 

K založení ohně je třeba umět zapálit

K zapálení je třeba vhodných nástrojů

Šíření ohně závisí na ročním období

Založení ohně záleží na volbě dní

 

Z ročních období

jsou nejvhodnější suchá období

Co se dnů týče

nejvhodnější jsou dny

kdy je měsíc ve znameních

Střelce či Býka nebo Lva a Vodnáře

neboť za těchto hvězdných konstelací

je nejvíce větrných dní

 

Při kterémkoli zápalném útoku

buď připraven přizpůsobit se

pěti okolnostem:

Vzplanul-li oheň uvnitř

včas odpověz zvenčí

Jestliže jsi zapálil

a nepřítel zůstal klidný

do útoku nežeň

Vyčkej až bude oheň silnější

potom teprve vyjdi za plameny

ale jen když to bude možné

jinak zůstaň stát

Můžeš-li založit oheň zvenčí

nečekej na příležitost zapálit zevnitř

hlavní je zažehnout oheň v pravou chvíli

Oheň se šíří po větru

proto nikdy neútoč proti větru

Za dne vítr duje dlouho

za noci vítr ustává

 

Každé vojsko by mělo znát

pět druhů ohně

Všemi prostředky

by se před nimi mělo chránit

Proto je tak moudré

podpořit útok ohněm

Proto je tak účinné

podpořit útok vodou

Voda může nepřítele odříznout

ale nemůže ho zničit

 

Kdo v bitvě vítězí

kdo bere nepřítele útokem

ale dosažené výhody nerozvíjí

přivolává na sebe neštěstí

svým otálením

všechno poztrácí!

 

Proto pravím:

Jasný vladař vše prozíravě předvídá

Dobrý vojevůdce všechno uskutečňuje

Ale nevyráží dokud to není pro něj výhodné

nekoná dokud mu není jasný zisk

A nevrhá se do boje dokud není ohrožen

Nechť vladař nezvedá nikdy vojsko v zlobě

vojevůdce nechť se nevrhá do bitvy v zuřivosti

Vyrážej jen a jen kvůli výhodě

bez jisté výhody zůstaň stát

Zlobu může vystřídat radost

zuřivost může vystřídat veselí

zničenou zem však nikdo nevzkřísí

mrtvé nikdo životu nevrátí

Proto je nejjasnější vladař tak obezřelý

a nejlepší vojevůdce tak ostražitý

Toto je jediný způsob

jak zabezpečit zem

a zachovat vojsko

 

 

Zvedneš-li stotisícové vojsko

abys s ním urazil tisíc mil

cena kterou zaplatí lid

obnos který zaplatí stát -

tisíc hřiven stříbra za jeden den

Neklid se rozšíří uvnitř i venku

a zástupy utečenců zaplaví cesty a silnice

Sedmkrát sto tisíc rodin

přestane konat svou práci

Roky se budou protivníci střežit

aby nakonec svedli bitvu o vítězství v jediném dni

 

Takže je vrcholem nehumánnosti

ušetřit sto hřiven na hodnostech a vyznamenáních

a jenom proto zůstávat v nevědomosti

o podstatných vlastnostech nepřítele

Tak se nechová pravý vojevůdce lidu

Tak se nechová pravý rádce vladařů

Tak se nechová příští vítěz

Předvídavost je nástrojem

nejjasnějšího vládce

nejmoudřejšího vojevůdce

jímž tito předčí protivníka

a vynikají nad ostatní

 

Předvídavosti se nám ovšem

nedostane od bohů a duchů

nezískáme ji hloubáním o minulosti

nevyčteme ji z postavení hvězd

Nezískáme ji jinak než od lidí kteří vědí

co je v nepříteli

 

A k tomu je tu pět druhů zvědů:

zvěd místní

zvěd vnitřní

zvěd obrácený

zvěd mrtvý

zvěd živý

 

Jestliže najednou vyšleme těchto pět vyzvědačů

nikdo se v nich nevyzná

A to je ten božský úradek

nejvzácnější poklad vládce

Místní zvědy získáme a využíváme

mezi obyvateli země v níž bojujeme

Vnitřní zvědy získáme a využíváme

mezi hodnostáři nepřítele

Obrácené zvědy získáváme a využíváme

mezi zvědy nepřítele

Mrtví zvědové jsou určeni

k šíření matoucích zpráv

Zařídíme aby se tyto zprávy

dozvěděli naši vlastní zvědové

a posléze je prozradili zvědům nepřítele

Živí zvědové jsou ti kdo se ještě vrátí

a sami nám podají zprávy

 

Tak mezi lidmi z celého vojska

tobě nejbližšími

nikdo ti nesmí být bližší

než právě oni

Nikdo nesmí být štědřeji obdarován než právě oni

a nic nesmí být ve větší tajnosti drženo

než to co oni činí

Bez skutečné geniality nedokáže nikdo užívat zvědů

Bez opravdové humanity nedokáže nikdo řídit zvědy

Bez té nejdokonalejší představivosti

nikdo nedokáže ze zvědů vytěžit fakta

Ó mistrná vynalézavosti - úlisná obezřelosti!

Ničeho nezačneš činit

aniž bys dříve nevyužil zvědů

Kdyby však výzvědné poslání bylo prozrazeno dřív

než bylo vyplněno oba musí zemřít

vyzvědač i ten kdo ho vyslal

 

Chceš-li kterékoli vojsko porazit na hlavu

chceš-li kterékoli město dobýt útokem

chceš-li třeba jediného muže zahubit

napřed musíš poznat

jeho stráže

vojevůdce

pobočníky

rádce

dveřníky

sluhy -

jménem i rodem

A své zvědy pověřím spolehlivě to zjistit

Naopak ovšem musíš bezpečně odhalit

všechny nepřátelské zvědy kteří k tobě přišli slídit

a nabídnout jim musíš všemožné výhody

a dostat je musíš na svou stranu

neboť v nich můžeš získat obrácené zvědy

a jako takové je potom využít

Neboť na základě jejich znalostí

získáš místní a vnitřní zvědy

a také jich budeš moci využít

Na základě jejich znalostí pochopíš

jaké falešné zprávy máš podstrčit mrtvým zvědům

aby je předali nepříteli

Na základě jejich znalostí můžeš vyslat i živé zvědy

na pravé místo v pravý čas

Vládce musí znát role všech pěti zvědů a když je skutečně poznal bude se opírat především o obrácené zvědy

Proto těmto obráceným zvědům také nic neodepře

Když začínala kdysi stoupat moc dynastie Jin

sloužil jistý I Jin na dvoře Sia

Když začínala stoupat moc dynastie Čou

sloužil jistý Lü Ja na dvoře Jin

Jen nejjasnější vládci a nejmoudřejší vojevůdci

kteří dokáží učinit svými zvědy hlavy nejvzdělanější a nejbystřejší s jistotou dovrší své velké dílo

A to je to hlavní v umění válečném

na čem záleží o co se opírá

každý pohyb vojsk

 

 

 Z hlediska literárních památek jsou nejvzácnější nálezy v Ma-wang-tuej u města Čchang-ša v jižní provincii Chu-nan z r. 1973 (tam se našel nový text Lao-c') a pak nálezy na hoře Jin-čchüe u města Lin-i v severní provincii Šan-cung z r. 1972. Šantungský nález obsahuje spisy vojenské, z nichž některé se váží k osobě a dílu právě toho Mistra Suna, o němž psal Historik a o jehož pravé totožnosti jsme se mohli jen domýšlet. Našel se tam i starší zlomek záznamu dialogu mezi králem Che-lu a Mistrem Sunem, jenž zřejmě předcházel té události, kterou později zaznamenal S'-ma Čchien. Z nalezeného rozhovoru vysvítá hlavní motiv a snad i smysl celého tragikomického exempla. Král Che-lu se vyznává ze své záliby ve vojenském umění a z obdivu pro jeho dokonalé ovládání, je však Mistrem Sunem sice zdvořile leč jasně odmítnut. Chce-li král mluvit o umění válečném a bojovém jako o zálibě či o zábavě a sportu, Mistr Sun se necítí být tím pravým, s nímž má na toto téma hovořit. Podle něj je válečné a vojenské umění boj o výhodu, zisk, na život a na smrt, nic víc, nic míň; žádná zábava, žádný sport, tím méně podívaná a předmět obdivu, jímž by se měl někdo kochat. Hned v tomto počátečním sporu je etický smysl oné historické anekdoty, již Historik převyprávěl následujícím způsobem:

 Mistr Sun řečený Wu ze státu Čchi navštívil se svým vojenským uměním Che-lua, krále státu Wu. Král Che-lu pravil: "Podrobně jsem si přečetl tvých třináct knih, Mistře, mohl bys nám však na zkoušku předvést něco ze svého vojenského výcviku?"

 A když Mistr řekl, že by mohl, král pokračoval: "A mohl bys to předvést s mými dvorními dámami?"

 A Mistr řekl: "To bych mohl."

 I povolal král Che-lu z paláce své krásné konkubíny až jich bylo sto osmdesát celkem. A Mistr Sun je rozdělil na dva oddíly a dvě královy favoritky ustanovil velitelkami těch dvou oddílů; načež vyzval všechny, aby se chopily halaparten, a potom zvolal přísně: "Víte, kde máte srdce, kde levou a pravou ruku a záda?"

 "Víme", zvolaly ty ženy.

 A Mistr Sun pravil: "Takže, řeknu-li vpřed, otočíte se ve směru svého srdce, řeknu-li vlevo, otočíte se ve směru levé ruky, řeknu-li vpravo, otočíte se ve směru pravé ruky, řeknu-li vzad, otočíte se ve směru svých zad."

 "Tak jest", souhlasily ženy.

 Když jim takto všechno vyložil, Mistr Sun se chopil vojevůdcovské sekery a názorně jim předvedl nejrůznější cviky a povely. Načež uhodil do gongu a zavelel, aby se otočily vpravo.

 Ženy se daly do hlasitého smíchu.

 A Mistr Sun pravil: "Pokud nebyly povely dosti jasné, rozkazy dosti srozumitelné, pak je to chyba hlavního velitele."

 I zopakoval jim svůj výklad a když skončil, znovu uhodil do gongu a tentokrát zavelel, aby se otočily vlevo.

 Ale ženy se zase jen smály.

 Pravil Mistr Sun: "Dokud nebyly povely dosti jasné a rozkazy dosti srozumitelné, byla to chyba hlavního velitele, ale když bylo vše už jednou objasněno a vojáci přesto nepostupují podle pravidel, pak je chyba v těch, kdo jim stojí v čele." A požádal, aby neprodleně sťáli hlavy oběma krasavicím, jež předtím postavil do čela obou oddílů.

 Král té země Wu, jenž tomu všemu přihlížel z terasy svého paláce, se zhrozil, že mají být popraveny jeho nejmilejší favoritky konkubíny, a okamžitě vyslal pobočníka dolů s příkazem:

 "Král se již dostatečně přesvědčil o vašich vojevůdcovských schopnostech, Mistře, ale bez těchto dvou konkubín by král ztratil chuť k jídlu a proto žádá, aby poprava byla zrušena."

 A Mistr Sun pravil: "Přijal jsem královo pověření a stal jsem se hlavním velitelem, jako takový nejsem více vázán královými rozkazy." A dal setnout hlavy těch dvou žen, jež stály v čele oddílů, to pro výstrahu všem.

 Vybral další dvě konkubíny a postavil je do čela obou oddílů a opakoval své povely. A ženy se otáčely vlevo i vpravo, vyrážely vpřed i vzad, padaly na kolena a zase se zvedaly - jako podle pravítka a žádná se neodvážila hlesnout.

 I vyslal Mistr Sun posla nahoru ke králi s tímto vzkazem: "Vojsko je ukázněné a jednotné, nyní může král sejít a přesvědčit se, tito vojáci udělají vše oč je požádá, kdyby je třeba do vody anebo do ohně poslal."

 Král té země Wu však pravil: "Nechť si vojevůdce odpočine, nechť odejde do svých komnat, nepřeju si sejít dolů, neboť jsem už viděl dost."

 Mistr Sun pravit: "Král našel zalíbení toliko v mých slovech, ale jejich uskutečnění už nesnesl." Tak poznal Che-lu vojevůdcovské schopností Mistra Suna a posléze jej ustanovil hlavním velitelem svých vojsk. A pak na západě rozdrtili stát Čchu, až vtrhli do jeho hlavního města Jing, a na severu zničili státy Čchi a Ťin; tak vynikli mezi vévody.

 Tak se ukázala síla Mistra Suna.

 (Z "Historikových zápisů", dopsaných r. 91 př. n. l. Král Che-lu vládl státu Wu v letech 514-496 př. n. l.)