1)  Jeremy Bentham (1748-1832), vlivný anglický filozof a právník. Jeho Kniha omylů (Book of Fallacies) pravděpodobně inspirovala název tohoto Bastiatova díla.

 

 

2) Citace pochází z prvního dílu Rozpravy o nerovnosti J. J. Rousseaua. Bastiatovi se natolik zalíbila, že jí používá ještě na pěti dalších místech v Ekonomických harmoniích.

 

 

3) Poznámka směřuje k takovým Francouzským karibským ostrovům jako Martinik a Guadeloupe, kde existovalo otroctví až do roku 1848.

 

 

4) Efektivnější (a humánnější) metody produkce třtiny v Indii způsobily prudký pokles její produkce v karibiku.

 

 

5) Alfonso X. Učený, kastilský král v letech 1252-1284; byl nevalným státníkem, ale o to víc se zajímal o nejrůznější vědní obory. Traduje se, že pronesl následující výrok: „Kdybych byl přítomen aktu stvoření, byl bych poskytl několik užitečných instrukcí ve prospěch lepšího uspořádání světa.

 

6) Charles François Marie Fourier (1772-1837), vlivný socialista, který ve svém časopise Le Phalanstere v r. 1832 navrhl, aby základními výrobně-administrativními jednotkami plánované socialistické společnosti byly tzv. „falangy“, z nichž každá měla představovat seskupení 1 600 jedinců, bydlících a pracujících pohromadě v jedné budově - falanstéře. Organizace života ve falanstéře je věrnou kopií kasárenské reglementace, jež byla v éře Napoleona I. zaváděna do všech státních a veřejných institucí ve Francii.

 

7) Jean-Baptiste Say (1767-1832) Francouzský ekonom a obhájce volného obchodu, autor slavného zákona trhů. Jeho myšlenky měly na Bastiata velký vliv.

 

 

8) Francois Guizot (1787-1874) francouzský státník a historik. Jeden z předních podporovatelů Ludvíka Filipa. Byl krátce ministrem vnitra v roce 1830, kdy se přidal ke konzervativcům. Od roku 1832 byl ministrem veřejného vzdělávání, od roku 1840 ministrem zahraničí. Předsedou vlády se stal v roce 1847 a tato jeho vláda byla smetena únorovou revolucí 1848. Uprchl do Anglie odkud se později vrátil a po zbytek svého života se stáhl do ústraní.

 

9) Laurent Cunin-Gridaine (1778-1859) textilní továrník, poslanec, ministr průmyslu a obchodu a extrémní zastánce protekcionistických politik.

 

 

10) Landes - departmán na jihozápadě Francie

 

 

11) Moniteur Industriel:  Noviny vydávané Výborem na obranu domácího průmyslu, protekcionistické organizace založené P. A. H. Mimerelem de Roubaix.

 

 

12) Naposledy pan Duchatel*, který dříve obhajoval volný obchod s vidinou nízkých cen, prohlásil ve sněmovně: "Nebylo by pro mě obtížné dokázat, že protekcionismus vede k nízkým cenám."

*(Charles Jacques Marie Tanneguy, Comte de Duchatel (1803-1867), autor Considération d´économie politique sur la bienfaisance (1836). Spolupracoval s Pierrem Lerouxem a dalšími v redakci Le Globe, politickém a literárním měsíčníku. Sloužil jako kabinetní ministr v Červnové monarchii a byl jedním z podporovatelů tarifních reforem roku 1834.)

 

13) Bastiat v této době bydlel v rue Choiseul zatímco Odiérův výbor sídlil v rue Hauteville.

 

 

14) Autor v proslovu proneseném 29. srpna 1846 v Montesquieho sále poskytl jasný příklad znázorňující tento princip

.

 

15) Výbor na obranu domácího průmyslu byl v té době veden Antoinem Odierem (1766-1853), předsedou Pařížské obchodní komory, poslancem a později Peerem.

 

 

16) V Le Libre échange z 1. srpna 1847 autor nadále rozšířil toto téma, což zde přetiskujeme.

 

 

17) Publius Decius Mus, otec a syn byli oba vojenskými veliteli v Římské republice někdy mezi lety 350 až 275 př. n.l. Jsou uváděni jako zářný příklad statečnosti a sebeobětování když skočili do středu nepřátelských vojáků poté, co jimi vedené oddíly byly zahnány na útěk.

 

18) Adam Smith, Bohatství národů, kniha první, kapitola 10, část II

 

 

19) Narážka na text: „Mohl bych opět citovat zákon o tarifech z 9 a 11 června minulého roku, jejichž účelem bylo podpořit obchodní loďstvo uvalením celní přirážky na náklad zboží, jež vstupuje do našich přístavů pod cizí vlajkou. Naše tarifní zákony, jak jistě víte, jsou všeobecně směřovány k tomuto cíli a celní přirážka deseti franků byla zavedena zákonem z 28 dubna 1816, byla docela nedostatečná vzhledem k vysokým nákladům naší lodní dopravy.“ ( Laurent Cunin-Gridaine ministr průmyslu a obchodu 1840-48, otevřené prohlášení ze setkání ministra a předních průmyslníků  z 15 prosince 1845)

 

20) André Marie Jean Jacques Dupin (1783-1865) advokát, poslanec, předseda poslanecké sněmovny a zákonodárného shromáždění, později generální prokurátor. Starší bratr Charlese Duphina.

 

 

21) Kapitola 5 Ekonomických sofismat – Naše produkty jsou zatíženy daněmi.

 

 

22) Real de vellón, stříbrná mince. Dvacet realů = jedno peso.

 

 

23) Úryvek z populární lidové písně. Sloupem je míněn Vendomský sloup v Paříži, který Napoleon nechal odlít z hlavní děl ukořistěných v bitvě u Slavkova.

 

 

24) Vesnice nedaleko Paříže se známým útulkem pro choromyslné. (obdoba českých Bohnic)

 

 

25) Berberští obyvatelé Alžírska a Tuniska

 

 

26) Les nedaleko vesnice Bondy severně od Paříže, který byl notoricky známý jako útočiště lupičů a zlodějů. Neopatrný cestovatel zde často platil daň "za průjezd."

 

 

27) Bastiat opět nabízí parodii na Moliéra, tentokrát na slova Alcesta v dialogu o mizerném sonetu.

 

 

28) Autor mluvil o pěti centimech v květnu 1846 v článku v Journal des économistes, který se stal dvanáctou kapitolou druhé série Ekonomických sofismů.

 

 

29) Město s textilním průmyslem v Belgii

 

 

30) Město s textilním průmyslem nedaleko Paříže

 

 

31) Dvě předměstí, jenž se stala součástí Paříže v roce 1860.

 

 

32) Francouzské slovo pro „daň“ contribution má ve Francouzštině význam i „dobrovolný příspěvek.“

 

 

33) První Francouzské železnice byly budovány za přispění Britského kapitálu, což mnozí z francouzů nesli dost nelibě.

 

 

34) Toto byla schůze komor parlamentu ve volebním roce. Stejný princip, kdy se těsně před volbami snaží poslanci své voliče nějak uspokojit, je znám i z jiných zemí.

 

 

35) Toto odkazuje na tehdy rozšířenou praktiku kloktat horkou slanou vodu z léčebných důvodů.

 

 

36) Bastiat mohl mít na mysli Britskou parlamentní reformu 1832, poštovní reformu 1839 či fiskální reformu 1842.

 

 

37) Citace z „Largo al factorum“, árie v prvním jednání Lazebníka Sevilského.

 

 

38) John Bull – postava z obrázků a karikatur představující typického Angličana.

 

 

39) Sir Robert Peel (1788-1850) Anglický státník, vůdce Toryů, ministerský předseda ve čtyřicátých letech devatenáctého století; Lord John Russel (1792-1878), Anglický státník, vůdce Whigů, vystřídal Peela na místě ministerského předsedy; Sir Rowland Hill (1795-1879), Britský pedagog a úředník zodpovědný za vytvoření „penny post“ v Anglii v roce 1840. Odkaz v textu se vztahuje na sumu 13 360 liber, která byla panu Hillovi darována skrze veřejnou sbírku v roce 1846.

 

40) Liga proti obilným zákonům.

 

 

41) Bastiat se zde vrací k případu, kdy dopis není předplacený.

 

 

42) Toto „Go on“ je v originále Anglicky.

 

 

43) Alexis Piron (1689-1773) méně významný básník a dramatik, ale legendární postava díky svému brilantnímu vtipu, kterým často překonávala i proslulého Voltaira.

 

 

44) Z nějakého důvodu zde nejsou zmíněny známky, ačkoliv první se objevila už roku 1840.

 

 

45) Prodej tabáku byl ve Francii vládním monopolem.

 

 

46) Adolphe Vuitry (1813-1885) Francouzský ekonom a poslanec.

 

 

47) John MacGregor (1797-1857) statistik, historik, diplomat a freetrader. V roce 1840 se stal sekretářem Britské obchodní komory. Mezi lety 1841 až 1850 publikoval několik zpráv o tarifech a regulacích v Evropských státech.

 

 

48) To, co pan MacGregor o tomto tématu napsal ve své knize The Commercial and Financial Legislation of Europe and America (Londýn, Henry Hooper, 1841) zní: „Daň uvalená na veřejnost současnou poštovní reformou je tak mírná, že ačkoliv stále přináší značný příjem, jenž pravděpodobně ještě vzroste, nikdo si nepřeje žádnou změnu ve výši poštovného.“ (str. 264).

 

49) Narážka na jednu z tehdy velice populárních písniček, jejímž autorem byl Pierre-Jean de Béranger (1780- 1857).

 

 

50) Bastiat, jehož ironie se v této dramatické hříčce projevuje občasným archaizováním, zde v originálu uvádí starou francouzskou peněžní jednotku livre, která původně měla hodnotu funtu stříbra; později se její hodnota neustále snižovala a nakonec byla nahrazena frankem. V podobném duchu uvádí níže denier (denár - z latinského denarius), což byla v předrevoluční Francii drobná mince, jejíž hodnota se přibližně rovnala třem pětinám sou.

 

51) V Molierově hře “Le Bourgeois gentilhomme” ujišťuje jistý lichotník pana Jourdaina, jenž se stydí za svůj měšťanský původ, že jeho otec neprodával látky, nýbrž je pouze “rozdával za peníze”, a patřil tudíž vlastně mezi šlechtu.

 

 

52) Francouzský departement jihovýchodně od Paříže, situovaný kolem řeky Yonne (přítok Seiny).

 

 

53) Francouzská provincie jihovýchodně od Paříže.

 

 

54) G. T. Lestiboudois (1797-1876), lékař a poslanec, odpůrce svobodného obchodu.

 

 

55)
56)
57)
58)
59)
60)