Laissez faire (Jacques Bonhomme, 12. června 1848)

přeložila: Veronika Machová

Převzato s laskavým souhlasem Centra pro ekonomiku a politiku

 

 Laissez faire – nechte konat! – Aby nedošlo k nedorozumění, uvádím hned na začátku, že zde hovořím o konání věcí poctivých; stát je totiž zřízen právě proto, aby bránil v konání věcí nepoctivých.

 Jestliže si toto uvědomíme a vezmeme v úvahu nevinné činnosti samy o sobě, jako je práce, směna, vzdělávání, sdružování, bankovnictví atd., vidíme, že existují jen dvě možnosti. Buď stát nechá konat, nebo bude bránit v konání.

 Pokud nechá konat, budeme svobodní a ekonomicky zajištění, neboť nic nepřijde laciněji než nechat konat.

 Pokud bude bránit v konání, běda naší svobodě i našim peněženkám. Svobodě proto, že bránit znamená svazovat ruce; peněženkám proto, že k bránění je zapotřebí úředníků, a úředníci stojí peníze.

 A socialisté přitom říkají: Nechat konat, to by byla hrůza! – A proč, prosím vás? – Protože necháte-li lidi konat, budou konat zlo a jednat proti svým zájmům. Je správné, když je stát řídí.

 To je přece k smíchu. Jakže! Máte takovou důvěru v lidskou soudnost, že prosazujete všeobecné volební právo a vládu všech pro všechny; a zároveň tvrdíte, že ti, kteří jsou podle vás způsobilí vládnout ostatním, nejsou způsobilí vládnout sami sobě!