Výběrčí daní

přeložil: Vladimír Krupa

Jazykové verze: česká, francouzská, anglická

 

 

Dobroděj Sedláček, vinař.

Natvrdlík, výběrčí daní.

 

10.1

 Natvrdlík: „Ty jsi vyrobil dvacet sudů vína?“ 10.2
 Dobroděj Sedláček: „Ano, a stálo mě to spoustu dřiny a potu.“ 10.3
 N: „Buď tak laskav a dej mi šest sudů toho nejlepšího.“ 10.4
 D. S: „Šest sudů z dvaceti! Dobrý Bože! Vy mě chcete zruinovat. A když dovolíte, co s nimi zamýšlíte udělat?“ 10.5
 N: „První sud dáme věřitelům státu. Když má někdo dluhy, tak to nejmenší je, platit z nich úrok.“ 10.6
 D. S: „A na co byly použity ty půjčené peníze?“ 10.7
 N: „To by bylo dlouhé vyprávění. Část byla investována do prachu, který při hoření vytváří ten nejkrásnější dým na světě. Část byla vyplacena těm, kdož byli zmrzačeni v cizích zemích, které pustošili. Poté, co tyto výdaje vedly k invazi do naší země, tak naši dobří nepřátelé nechtěli odejít, dokud si s sebou nevezmou nějaké peníze, které jsme si museli půjčit.“ 10.8
 D. S: „A k čemu mi je tohle všechno dnes dobré?“ 10.9

N: „K tomu, že si můžeš říct:

Jsem hrdý že jsem Francouz

když hledím na Vítězný sloup[23]!“

 

10.10
 D. S: „A také ponížení z toho, že zanechám svým potomkům dluh, který budou splácet po všechny časy. Přesto člověk musí platit svoje dluhy, jakkoli bláznovsky byly ty peníze utraceny. Takže to by byl jeden sud. Co těch zbývajících pět?“ 10.11
 N: „Druhý půjde na zaplacení vládních služeb, státní správy, soudce, který dohlíží na to, abys dostal zpátky kus země, který se Ti Tvůj soused snažil zabrat, policisty, který odhání zloděje, když spíš, cestáře, který udržuje cestu odsud do města, kněze, který křtí Tvoje děti, učitele, který je vzdělává a Tvého pokorného služebníka – výběrčího daní, který by také nedělal svou práci zadarmo.“ 10.12
 D. S: „Dobrá, to by bylo spravedlivé. Služba za službu. Proti tomu nemám námitek. Chtěl bych jen brzy uzavřít svou vlastní dohodu přímo s knězem a učitelem; ale teď na tom netrvám. Takže tolik k druhému sudu. To jsme stejně zatím dost daleko od těch šesti.“ 10.13
 N: „Myslíš si, že dva sudy jsou příliš mnoho jako Tvůj příspěvek na výdaje námořnictva a armády?“ 10.14
 D. S: „Běda, to je skutečně dost málo, když pomyslím, že armáda mi vzala dva syny, které jsem velice miloval.“ 10.15
 N.: „Samozřejmě je absolutně nezbytné udržovat v Evropě rovnováhu sil.“ 10.16
 D. S: „Dobré nebe! Rovnováha sil by mohla být udržována úplně stejně, kdyby byly ozbrojené síly všech zemí sníženy o polovinu nebo alespoň třetinu. Mohli bychom si pak nechat svoje děti a plody svojí práce. A nevyžadovalo by to víc než vzájemné porozumění.“ 10.17
 N: „Ano, a to je přesně to, co chybí.“ 10.18
 D. S: „To je přesně to, co mě nepřestane udivovat. Vždyť tím trpí úplně všichni.“ 10.19
 N: „Vinu dávej sám sobě Dobroději.“ 10.20
 D. S: „Vy žertujete pane výběrčí. Můžu já snad mluvit do těchto věcí?“ 10.21
 N: „Koho jsi zvolil coby svého zástupce v parlamentu?“ 10.22
 D. S: „Udatného generála, který se brzy stane maršálem, s Boží pomocí.“ 10.23
 N: „A z čeho je ten udatný generál živ?“ 10.24
 D. S: „Z mých daní, předpokládám.“ 10.25
 N: „A co by se s ním stalo, kdyby hlasoval pro zredukování armády a snížení Tvých daní?“ 10.26
 D. S: „Místo aby povýšil na maršála, tak by byl penzionován.“ 10.27
 N: „Takže už víš, proč můžeš dávat vinu…“ 10.28
 D. S: „Pojďme k pátému sudu, když dovolíte.“ 10.29
 N: „Ten půjde do Alžírska.“ 10.30
 D. S: „Do Alžírska? A to nám pořád říkají, že muslimové nepijí víno, barbaři! To jsem chtěl vždycky vědět, jestli neznají Médoc, protože jsou nevěřící, nebo jsou nevěřící, protože neznají Médoc. A jakou službu mi tedy poskytnou výměnou za tento nektar, jehož výroba mě stála tolik námahy?“ 10.31
 N: „Žádnou, protože to také není určené muslimům. To víno je pro dobré křesťany, kteří tráví svůj čas v Barbarii.“ 10.32
 D. S: „A co užitečného tam dělají?“ 10.33
 N: „Uskutečňují nájezdy a čelí nájezdníkům, zabíjí a jsou zabíjeni, chytnou úplavici a vrátí se domů na léčení; hloubí přístavy, otvírají cesty, budují osady a osídlují je Malťany, Řeky, Italy, Španěly a Švýcary, kteří budou žít z Tvého sudu a spousty dalších, pro které k Tobě ještě přijdu.“ 10.34
 D.S: „Nebesa spaste mě! Tohle je příliš! Odmítám vydat svůj sud. Každého vinaře, který by byl vinen takovým bláznovství by poslali do Bicętre[24]. Budovat cesty skrze Atlas, když cesty u nás jsou v takovém stavu, že skoro nemohu opustit svojí farmu! Hloubit přístavy v Barbarii, když Garonna je celý rok zanesená! Vzít moje děti, aby pronásledovali Kabyly[25]! Přinutit mě platit za domy, zrní a koně, které předají Řekům a Malťanům, když je tolik chudých lidí přímo u nás!“ 10.35
 N: „Chudí! Pro ty se to právě dělá. Zbavujeme Francii přebytku populace! 10.36
 D. S: „A posíláme za nimi do Alžírska prostředky, které by je klidně uživily tady!“ 10.37
 N: „A také se tím podílíš na pokládání základů velkého impéria; na šíření civilizace do Afriky; Tvoje vlast bude ověnčena nesmrtelnou slávou.“ 10.38
 D. S: „Mluvíte jako básník pane výběrčí, ale já jsem jen prostý vinař a já odmítám.“ 10.39
 N: „Jen pomysli na to, že za pár století se nám tyto investice stonásobně vrátí. Alespoň to říkají v parlamentu podporovatelé tohoto podniku.“ 10.40
 D. S: „Mimochodem, dříve jste po mě chtěl jen jedinou láhev na pokrytí nákladů, potom dvě, pak tři a teď mně zdaníte přímo celý sud! Já prostě odmítám.“ 10.41
 N: „Na to už je příliš pozdě. Tvoji zástupci v parlamentu se dohodli, že Tvůj podíl na daních bude celý sud.“ 10.42
 D. S: „Jaké zpropadené hlouposti jsem se dopustil! Teď to vypadá jako to největší bláznovství, že jsem zvolil jeho, aby mě zastupoval. Co může mít společného armádní generál s chudým vinařem?“ 10.43
 N: „Vidíš, že máte něco společného – to víno, které vyrábíš a o kterém on hlasuje Tvým jménem.“ 10.44
 D. S: „Jen se mi vysmívejte pane výběrčí, zasloužím si to. Buďte ale rozumný. Nechejte mně alespoň ten šestý sud. Úroky ze státního dluhu byly zaplaceny, státní správa zaopatřena a válka v Africe prodloužena do nekonečna. Co ještě chcete? 10.45
 N: „Smlouváním se mnou se nikam nedostaneš. Měl bys říct generálovi o svých přáních. To on teď disponuje Tvým vínem.“ 10.46
 D. S: „Prokletý Bonapartův pohrobek! Co ale bude s tímto ubohým sudem vína, nejlepšího z mých zásob? Pojďte ho ochutnat. Jak je vyzrálé, jak bohaté, jak těžké, jak hladké, jaký výběr!“ 10.47
 N: „Výborné! Delikátní! To přesně přijde k chuti panu D.., textilnímu továrníkovi.“ 10.48
 D. S: „Panu D…, továrníkovi? Co tím myslíte?“ 10.49
 N: „Určitě ho dobře využije.“ 10.50
 D. S: „Jakým způsobem? O čem to mluvíte? Ať mě čert vezme, jestli tomu rozumím!“ 10.51
 N: „Nevíš, že pan D… se pustil do podnikání, které, ačkoliv je velmi prospěšné pro celou zemi, se každý rok nachází ve značné finanční ztrátě?“ 10.52
 D. S: „Moje srdce pro něho krvácí. Co s tím mám společného já?“ 10.53
 N: „Sněmovna došla k závěru, že pokud věci půjdou jako dosud, pan D… by musel svou továrnu zavřít.“ 10.54
 D. S: „Co má ale společného špatně vedený a ztrátový podnik pana D.. s mým sudem vína?“ 10.55
 N: „Sněmovna se rozhodla, že když dá panu D… sud vína z Tvých sklepů, několik metráků pšenice od Tvých sousedů, tak se jeho ztráta obrátí v zisk.“ 10.56
 D. S: „Tak to je skutečně geniální vynález. Proklatě! A naprosto nespravedlivý. Pan D… si kompenzuje svojí ztrátu tím, že mi vezme moje víno!“ 10.57
 N: „Nikoli přímo to víno samozřejmě, ale peníze za jeho prodej. Tomu se říká subvence. Vypadáš dost užasle! Nevidíš, jak velkou službu tím prokazuješ své vlasti?“ 10.58
 D. S: „Myslíte panu D…“ 10.59
 N: „Vlasti. Pan D… nás ujistil, že díky tomuto opatření jeho podnik bude vzkvétat a tak bude celá země bohatší. To přesně říkal ve sněmovně, jejímž je členem.“ 10.60
 D. S: „To je ale obyčejný podvod! Nějaký neschopný průmyslník se pustí do bláznovského podnikání a vyplýtvá svůj kapitál; a když mi vezme dost vína či pšenice sousedům, aby pokryl svoje ztráty a měl dokonce nějaký zisk, tak je to bráno jako zisk pro celou zemi!“ 10.61
 N: „Protože k takovému závěru došli Tvoji zástupci v parlamentu, nemáš jinou možnost, než mi vydat šest sudů vína a prodat těch čtrnáct zbývajících, které Ti nechám, jak nejvýhodněji to půjde.“ 10.62
 D. S: „O to se pokusím.“ 10.63
 N: „Jak se věci mají, tak by bylo nanejvýš politováníhodné, kdyby se ti to nepodařilo. Je totiž spousta věcí, které se stanou nákladnějšími. V první řadě, pokud budeš nakupovat železo na nové nářadí a pluhy, zákon nařizuje, že musíš jeho výrobcům zaplatit dvakrát tolik.“ 10.64
 D. S: „Není tohle přesně to, co se děje v lese u Bondy[26]?“ 10.65
 N: „Potom, když budeš potřebovat olej, maso, oblečení, uhlí, vlnu nebo cukr, všechno je zákonem zdraženo na dvojnásobek.“ 10.66
 D. S: „Ale to je hrozné, děsivé, hanebné!“ 10.67
 N: „K čemu jsou Ti dobré tyhle stížnosti? Ty sám skrze své legálně zvolené zástupce… 10.68
 D. S: „Vynechejte z toho mé zástupce. Vybral jsem si dost podivně, to je pravda. Ale už se nenechám takhle trestat. Měl by mě zastupovat nějaký poctivý a čestný venkovan.“ 10.69
 N: „Pche! Zvolíš znovu udatného generála.“ 10.70
 D. S: „Zvolím generála, aby rozděloval mé víno mezi Afričany a továrníky?“ 10.71
 N: „Říkám Ti, že ho zvolíš.“ 10.72
 D. S: „Jen ať zkusí přijít sem a ucházet se o můj hlas. Brzy zjistí, s kým má co dočinění.“ 10.73
 N: „No uvidíme. Nashledanou. Beru si s sebou šest sudů a jdu je rozdělit, jak rozhodl generál.“ 10.74