Podřízený pracovní výbor

přeložil: Vladimír Krupa

Jazykové verze: česká, francouzská, anglická

 

 

  „Cože! Vy máte drzost požadovat pro všechny občany právo kupovat, prodávat, vyměňovat a poskytovat si navzájem služby a to za ceny, které by si stanovili oni sami, a to pouze za podmínky, že tyto transakce budou probíhat čestně? Co se to snažíte provést – zbavit pracující jejich zaměstnání, jejich mzdy a jejich chleba?“

4.1

 Tohle nám říkají někteří lidé. Vím, co si o tom mám myslet já, ale vždycky jsem chtěl vědět, co si o tom myslí samotní pracující. 4.2

 Dostalo se mi výborného nástroje, jak to zjistit.

4.3
 Nebyl to jeden z těch nejvyšších průmyslových výborů, kde velcí vlastníci půdy, co si říkají zemědělci, vlivní rejdaři, kteří se považují za námořníky a bohatí akcionáři, kteří předstírají, že zastupují dělníky, praktikují svou dobře známou formu humanitarianismu. 4.4

 Ne; byli to bona fide pracující, opravdoví pracující, jak si dnes říkají – truhláři, tesaři, zedníci, krejčí, ševci, barvíři, kováři, hospodští, hokynáři, etc., etc. – kteří v mém městečku založili spolek vzájemné výpomoci.

4.5
 Využil jsem své osobní autority a přeměnil tento spolek na podřízený pracovní výbor, a obdržel jsem od něj vypracovanou zprávu, která je stejně hodnotná jako každá jiná obdobná zpráva parlamentních výborů, ačkoliv není zaplněna statistikami a čísly a nedosahuje objemu tisícistránkových svazků tištěných na vládní náklady. 4.6
 Mým cílem bylo prozkoumat názory těchto dobrých lidí ve vztahu k tomu, jak jsou, nebo myslí že jsou, ovlivněni politikou protekcionismu. Předsedající poukázal na to, že toto by do určité míry porušilo princip, na němž bylo toto sdružení založeno. Ve Francii totiž, v této zemi svobody, lidé, kteří se sdruží, se vzdávají práva diskutovat o politice – což znamená radit se navzájem vzhledem ke svým společným zájmům. Nicméně po určitém váhání jsem ho dokázal přesvědčit, aby tuto otázku zařadil do programu jednání. 4.7
 Výbor byl rozdělen do několika podvýborů, což byly skupiny, které zastupovaly jednotlivá odvětví. Každému podvýboru jsem dal formulář, který měli vyplnit po patnáctidenní diskusi. 4.8

 V určený den ctihodný předsedající usedl do křesla (přijali jsme oficiální styl, ačkoliv to ve skutečnosti byla obyčejná kuchyňská židle) a sebral ze stolu (opět oficiální styl, jelikož to bylo jen několik prken) patnáct vyplněných formulářů, které přečetl jeden po druhém.

4.9
 První přišla na řadu zpráva od krejčích. Zde je přesná a autentická kopie jejího textu: 4.10
 

ÚČINEK PROTEKCIONISMU—ZPRÁVA OD KREJČÍCH

Nevýhody

Výhody

1. Následkem politiky protekcionismu musíme platit víc za chléb, maso, cukr, dřevo, jehly, nitě, etc., což se v našem případě rovná značné ztrátě příjmů.

Žádné.*

2. Následkem politiky protekcionismu musí naši zákazníci také platit víc za všechno, což znamená, že o to méně utratí za oblečení. To znamená, že máme méně práce, a tudíž menší zisky.

 

3. Následkem politiky protekcionismu je oblečení drahé, takže lidé odkládají nákup nového oblečení po delší dobu a snaží se ušetřit to, co mají. Toto opět znamená méně práce pro nás a nutí nás to nabízet naše služby za nižší ceny.

* Navzdory veškerému našemu úsilí jsme nebyli schopni přijít na jakýkoliv přínos, který by politika protekcionismu mohla mít pro naši živnost.

 

4.11
 Zde je další zpráva: 4.12
 

ÚČINEK PROTEKCIONISMU—ZPRÁVA OD KOVÁŘů

Nevýhody

Výhody

1. Pokaždé, když jíme, pijeme, zahříváme si své domovy a kupujeme oblečení na nás politika protekcionismu uvaluje daň, jejíž výtěžek se nikdy nedostane do státní pokladny.

Žádné.

2. Obdobnou daň uvaluje na naše spoluobčany, kteří nejsou kováři; a jelikož mají o to méně peněz, většina z nich používá dřevěné čepy místo hřebíků a kusy provázků místo petlic, což nám bere práci.

 

3. Udržuje tak vysokou cenu železa, že to pak není užíváno na statcích pro pluhy, brány či balkóny; a naše řemeslo, které by mohlo poskytnout zaměstnání tolika lidem, ho nedokáže poskytnout dost ani pro nás samotné.

 

4. Výnos, který daňový výběrčí nevybere na clech na zahraniční zboží, které není dovezeno do naší země je pak dodatečně vybrán na daních za sůl a poštu.

 

 

4.13

 Totéž se objevilo ve všech ostatních zprávách, takže ušetřím čtenáře jejich prohlížení. Zahradníci, tesaři, ševci, hodináři, převozníci, mlynáři – všichni dali průchod těm samým stížnostem.

4.14
 Lituji, že v našem sdružení nebyli žádní zemědělci. Jejich zpráva by jistě byla velmi podnětná. 4.15

 Ale běda, v našem kraji – v Landes[10] – chudí zemědělci, ačkoliv dobře ochraňováni, poté, co si zajistí svoje živobytí nezbude jim jediné sou, aby se mohli připojit k našemu spolku vzájemné výpomoci. Oslavované výhody protekcionismu nedokázaly zabránit tomu, aby se z nich stali páriové naší společnosti. A co teprve lze říct o vinařích.

4.16
 Co shledávám zvláště pozoruhodné, je zdravý rozum, který ukázali naši venkované, když brali do úvahy nejen přímé škody, které jim politika protekcionismu působí, ale také nepřímé škody, které vyplývají z poškození jejich zákazníků. 4.17

 Řekl jsem si, že tohle je přesně to, čemu ekonomové z Moniteur industriel[11] očividně nedokáží porozumět.

4.18
 A možná že i ti – zvláště zemědělci – jejichž oči jsou protekcionismem oslněni, by se byli ochotni vzdát této ochrany, pokud by dokázali vidět problém z této strany. 4.19
 Možná by si řekli: „Bude lepší spolehnout se na vlastní úsilí a mít zákazníky, kteří jsou na tom dobře, než být ochraňován a mít zákazníky, kteří jsou ožebračeni.“ 4.20
 Jelikož snažit se podpořit každý průmysl prostředky, které kolem něj vytvoří pustinu, je stejně marné úsilí jako snažit se přeskočit svůj vlastní stín. 4.21